PIETNÍ MÍSTO V KOSTELE SVATÉHO DUCHA V LIBĚCHOVĚ

Chceme říci:  Vážíme si Vás, děkujeme!  
Liběchov sobě – spolek za záchranu kostelíčka se od okamžiku svého vzniku zajímá nejen o osud místního kostela sv. Ducha a Božího hrobu. Připomínáme také významné postavy v historii Liběchova a jejich působení – a snažíme se tak posílit povědomí o mnohdy zapomenutých osobnostech, které kdysi dávno utvářely podobu místa, ve kterém dnes žijeme.
Na opravených hrobkách, v nichž  spočinuly ostatky  liběchovských pánů, vyzvednuté kdysi z krypty kostelíčka, jsme v roce 2016 nechali zhotovit důstojný památník – a nyní bychom rádi udělali další krok. Vítáme obnovu kostela sv. Ducha a chtěli bychom navrhnout, aby v jeho kryptě vzniklo pietní místo, důstojně připomínající prvotní účel stavby a její historii, včetně těch, kdo se o ni zasloužili.
Co nás k tomu vede? Většina  z nás přece vzpomíná na své předky – někdy s láskou, jindy s humorem a někdy i s kritikou. V  každé rodině se ovšem vyskytovali lidé, kteří ovlivnili život svých následovníků o něco významněji – a  tedy na ně více vzpomínáme, vyprávíme o nich  našim dětem, vnukům, pravnukům… Bývalo přitom vždy dobrým zvykem, že rodiny udržovaly hrob, kde mohly svým blízkým položit květiny a poděkovat za péči, lásku, zděděné vlohy a nezřídka i majetek. Náhrobky se jmény a životními daty pro nás uchovávají  historii rodiny i tam, kde si již nepamatujeme. Pak najednou zjistíme, že ten pradědeček, o kterém jsme jen slyšeli, nejen postavil náš dům, ale byl třeba i vynikající řemeslník a že měl o dvacet let mladší prababičku…. To jsou okamžiky ryze soukromé, které patří jen nám.
Ale pak jsou také osobnosti nebo skupiny lidí, které různým způsobem ovlivnily historii měst i celých zemí. A právě k jejich uctění jsou budována pietní místa a památníky. Rozvoj našeho města  byl po staletí úzce spojen s majiteli liběchovského zámku. Někteří z nich jsou pochováni v kostele sv. Havla a jeho okolí.  Když se v 17. století  do Liběchova přiženil Karel Hyacint svobodný pán Villani, slunné Polabí mu připomínalo jeho rodnou Itálii.  Na jižní stráni nad Liběchovem nechal vybudovat vinice a na jejím vrcholku pak kostel, který si určil za místo svého posledního odpočinku. Ve zdejší kryptě bylo posléze pohřbeno i 26 příslušníků rodiny Veithovy.
Také všichni další majitelé zámku uctívali své předchůdce, o kostel se starali, opravovali jej a dávali sloužit mše za zemřelé. Ve druhé polovině dvacátého století však „kostelíček“ čekala pohnutá doba. Jejím vyvrcholením bylo přemístění zneuctěných ostatků do neoznačených hrobů na liběchovském hřbitově – bez jakéhokoliv obřadu a označení.
Historii nelze přepsat. Domníváme se však, že by se lidé, kteří se o Liběchov tolik zasloužili, měli aspoň symbolicky „vrátit“ do krypty kostela. Spolek proto nechal vypracovat návrh pietního místa PhDr. Vítězslavem Štajnochrem, Ph.D., který je též autorem výše zmíněného památníku na místním hřbitově.
Návrh byl měl shodným pojetím a užitím stejných materiálů spojit oba památníky. Výkresy a popis pietního místa jsme předali k posouzení zastupitelům města a požádali jsme o jeho předání architektům, kteří projektovali rekonstrukci kostela.
Pro mnohé z nás je těžké představit si výsledek pouze z plánů, proto jsme se rozhodli  připravit výstavu modelů jednotlivých částí pietního místa, z nichž některé budou zpracovány v reálné velikosti. Srdečně Vás tímto zveme na výstavu do kaple liběchovského zámku. Věříme, že se v duchu moderní doby důstojně vypořádáme s minulostí a řekneme těm, po nichž jsme zdědili krásné město: „Vážíme si Vás, děkujeme!“

MUDr. Lucie Žáčková, předsedkyně rady spolku

pietni akt 2020