O historii a současnosti kaple sv. Ducha, Božího hrobu a sv. Kříže v Liběchově

Text je součástí informačních tabulí před budovou kaple.
Autoři: Štajnochr V., Bínová Š.

Řez kaplí, součást technické dokumentace z roku 1965
Řez kaplí


KAPLE SVATÉHO DUCHA, BOŽÍHO HROBU
A SVATÉHO KŘÍŽE NA VINIČNÍ HOŘE
V LIBĚCHOVĚ

Kaple Svatého Ducha, Božího hrobu a Svatého Kříže na Viniční hoře nad Liběchovem je od roku 1958 kulturní památkou, dnes vedenou v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem ČR: 24923/2-1340.
Kaple byla také často označována jako „kostel“, v obecném povědomí je známa jako „kostelíček“.
Kostel Svatého Ducha nad Liběchovem je zmiňován již ve 14. století, ve třicetileté válce byl však vypálen.
Pozůstatky této stavby nicméně nebyly dosud nalezeny.
Majitel liběchovského panství v letech 1650–1656, Karel Hyacint svobodný pán Villani de Castello Pilonico (1610–1656), nechal na spáleništi roku 1654 vystavět novou kapli s příslušnou patronátní rodovou hrobkou.
Lze se domnívat, že kaple byla rovněž zasvěcena Svatému Duchu.
Další majitel liběchovského panství v letech 1709–1742, Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova (1676 –1742), nechal roku 1734 villaniovskou kapli přestavět ve vrcholně barokním slohu, v době velkorysých barokních přestaveb areálu zámku, velkostatků, hospodářských budov, farního kostela Svatého Havla a také lázní na Boží Vodě.
S rozsáhlými barokními přestavbami Liběchova jsou spojována jména významného císařského architekta Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766) a architekta Václava Špačka (1689–1751). Nová pachtovská kaple byla snad zasvěcena Božímu hrobu, neboť podle popisu z roku 1787 byl tehdy ještě za mříží otevřené kaple k vidění Boží hrob, v pozadí bylo možno spatřit obrazy slavného českého malíře raného baroku Karla Škréty
(1610–1674). Kaple Svatého Ducha a Božího hrobu se stala kaplí poutní aneb svatyní.
Roku 1780 Karel Hubert hrabě Pachta z Rájova (1728 –1798), syn Jana Jáchyma hraběte Pachty z Rájova,
nechal na poutní cestě v úseku mezi farním kostelem Svatého Havla a kaplí Božího hrobu postavit křížovou cestu o čtrnácti zastaveních. Původní obrazy křížové cesty, dnes ovšem nedochované, maloval český malíř pozdního baroku Josef Kramolín (1730–1802). Horní část křížové cesty dosud lemují mohutné exempláře soudobého lipového stromořadí.
Držitel liběchovského panství v letech 1801–1833, pan Jakub Veith (1758 –1833), v roce 1823 zahájil přestavbu chátrající pachtovské kaple Svatého Ducha a Božího hrobu, v které byl v době josefínských církevních restrikcí v osmdesátých letech 18. století zrušen liturgický provoz. Před průčelí kaple byla přistavěna věžní zvonice, která nahradila starší poškozenou samostatnou zvonici u liběchovské fary, a villaniovská krypta pod kaplí
byla přestavěna na velkou rodinnou hrobku. V roce 1828 byl na hlavním oltáři kaple instalován monumentální krucifix a kaple zasvěcena Svatému Kříži.
V letech 1928 –1929 byla kaple na Viniční hoře nad Liběchovem důkladně opravena nákladem Ing. Františka Homolky (1888–1966), majitele zámku a velkostatků liběchovského panství od roku 1920 do roku 1945.
V roce 1951 byla kaple předána Národní kulturní komisi, která rozhodovala o osudu umělecky hodnotného mobiliáře a o likvidaci mobiliáře bez umělecko-historické hodnoty.
V letech 1954–1957 liběchovský zámek a také kapli spravoval Československý státní film. Kaple měla být využita jako filmový trezor. Projekce určené pro ideologické posouzení filmů a jejich cenzuru se odehrávaly v promítacím sále, který byl zřízen v barokní konírně liběchovského zámku.
V prosinci roku 1962 liběchovský zámecký areál včetně kaple s hrobkou převzalo Národní muzeum v Praze pro účely expozice asijských sbírek Náprstkova muzea. Kaple vybavená kovovými regály pro cenzurované filmy a také hrobka měly sloužit jako muzejní depozitáře.
V roce 1965 nechalo Národní muzeum v Praze pořídit výkresovou dokumentaci kaple pro plánovanou rekonstrukci. Na jednom z výkresů je mimo jiné zaznamenán oltář Svatého Kříže s monumentálním krucifixem, dosud dochovaným v předsíni liběchovského farního kostela Svatého Havla.
V dubnu 1966 vyhořela po zásahu bleskem věž kaple, částečně byla poškozena i střecha lodi. V letech 1968–1969 byly věž a střecha opraveny. Střešní konstrukce nad lodí byla protažena až k tělesu věže. Krytinu z tzv. bobrovek vystřídala prejzová krytina. Zdivo kaple bylo po celém obvodu stavby zpevněno železobetonovou injektáží.
V roce 1993 Národní muzeum v Praze prostory kaple vyklidilo. Kaple chátrala, technický stav se zhoršoval.
V září roku 2015 vznikl spolek Liběchov sobě – spolek pro záchranu kostelíčka, který si vytkl za cíl pomoci městu Liběchov získat kapli do vlastnictví; jeho úkolem i nadále zůstává pomoci při získávání finančních prostředků na opravu kaple a realizovat osvětové aktivity ve prospěch této památky.
V roce 2019 město Liběchov kapli Svatého Ducha, Božího hrobu a Svatého Kříže a přilehlé pozemky odkoupilo od Národního muzea v Praze; téhož roku město zadalo vypracování komplexní projektové dokumentace pro připravovanou rekonstrukci.
V letech 1976–1977 byla opravena většina zastavení křížové cesty. Další oprava následovala roku 1997. Naposledy bylo všech čtrnáct zastavení opraveno v letech 2015 –2016.

Snímek opravené kaple svatého ducha, božího hrobu 
a svatého kříže z roku 1928