V září roku 2020 se spolek Liběchov sobě aktivně zapojil do oslav 200. výročí narození sochaře Václava Levého, který započal svou uměleckou dráhu právě v Liběchově. Zde zpočátku působil jako kuchtík na liběchovském zámku u majitele panství Antonína Veitha, který se později stal jeho mecenášem. Mladý temperamentní umělec vytesal v přírodě v okolí Liběchova do skal svá nezapomenutelná díla: monumentální Čertovy hlavy a vlastenecky motivovaný Blaník a Klácelku. Sporný je jeho podíl na ostatních skalních skulpturách: Harfenici, Kapli sv. Máří Magdaleny a Hadu. Podílel se také na úpravě interiéru liběchovského zámku a sochařské výzdoby zámecké zahrady.
Skalní soubor Blaník a Klácelka je památkově chráněný od roku 1958. Bohužel ani toto nepomohlo zastavit devastaci výjimečné kulturní památky. Spolek Liběchov sobě se rozhodl spolu s majitelem Klácelky objekt ochránit před další devastací, ke které svým chováním přispívají i samotní návštěvníci tím, že do stěn jeskyně mezi reliéfy vyrývají svá jména, letopočty nebo ji jinak poškozují. Majitel opravil mříž, zídku a vstup do prostranství mezi Blaník a Klácelku uzavřel.
Spolek Liběchov sobě do prostoru mezi skalní masívy nechal vyhotovit ku příležitosti 200. výročí narození sochaře Václava Levého informační tabuli a spustil webovské stránky www.klacelka.cz, kde zájemci najdou podrobnější informace o vzniku Klácelky a Blaníku a také o ostatních skalních skulpturách v okolní přírodě. Stránky pro spolek vytvořil webdesigner Karel Kříž. Fotografie pořídil fotograf Boris Stojanov.
Na www.klaceka.cz a též stručně na informační tabuli je možné se zde dozvědět, že duchovním otcem díla se stal P. František Matouš Klácel, který v polovině čtyřicátých let 19. století, krátce poté, co byl pro své svobodomyslné názory zbaven pedagogického místa na brněnském filozofickém ústavu, nalezl útočiště na liběchovském zámku, venkovském sídle vzdělaného a pokrokově smýšlejícího Antonína Veitha. Václavu Levému, který zde v té době pobýval, se Klácel stal přítelem i učitelem. Jeho rozmluvy o historii, umění a vlastenectví ovlivnily mladého sochaře a inspirovaly jej při tvorbě Blaníku a Klácelky. Při tvorbě reliéfů v jeskyni se Levý inspiroval literární předlohou, satirickou básní Ferina Lišák P. Františka Matouše Klácela, kde Klácel v básni kritizoval tehdejší společnost, zejména církevní kruhy. Výtvarnou inspirací byly Levému rytiny francouzského kreslíře a karikaturisty Jeana Ignace Grandvilla, který ve slavné tradici francouzského bajkářství vytvořil řadu zvířecích postav představujících lidské charaktery. Levý zobrazil např. netopýra jako symbol zpátečnictví a tmářství, čápa se stříkačkou parodujícího lékaře-šarlatány a podvodníky, krocana znázorňujícího naduté finančníky, osla jako učitele ohlupujícího české děti v německých školách a další figury, kterým vládne prohnanost a lstivost v podobě Feriny Lišáka.
