Bývalé Lázně na Boží Vodě založil v roce 1750 při vydatném prameni minerální vody Karel Hubert hrabě Pachta z Rájova (1728–1798), držitel liběchovského panství od roku 1742. Pramen byl podchycen a zakryt dřevěným pavilonem, při prameni byla postavena dřevěná kaple Panny Marie a dřevěný lázeňský dům. První odborné pojednání o zdejším léčivém prameni sepsal v roce 1754 Dr. A. J. Král pod názvem Das Gesundbad bei Liboch. V roce 1777 lázně na Boží Vodě uvedl H. J. Crantz v proslulé knize Gesundbrunnen der österreichischen Monarchie a přispěl tak k věhlasu hraběcích lázní. Po polovině 18. století byla nad pramenem vystavěna zděná barokní dvoupodlažní kaple Panny Marie Pomocnice se zvoničkou. V dolním podlaží se dosud nachází studniční kaple s pramenem Boží vody, ve druhém podlaží pak kaple původně zasvěcená Panně Marii Pomocnici. Také dřevěný lázeňský dům byl nahrazen barokní zděnou stavbou velkého dvoupodlažního lázeňského domu s charakteristickou mansardovou střechou. Při lázních vznikla osada Boží Voda – Johannesdorf, kterou Karel Hubert pojmenoval podle svého otce Jana Jáchyma hraběte Pachty z Rájova (1676–1742), tvůrce barokního Liběchova. Liběchovská voda se užívala ke koupelím a pitným kúrám při rozmanitých nemocích a při rekonvalescencích, např. nemocích dýchacích cest, trávicího ústrojí, nervových nemocích, dně, ekzémech, bledničce, krvácení, chudokrevnosti. V roce 1804 vybudoval v lázeňském areálu na Boží Vodě pan Jakub Veith (1758–1833),držitel liběchovských statků od roku 1801, novou empírovou budovu pro vanové lázně. Nový lázeňský dům o šesti pokojích byl vybaven dřevěnými vanami. Kolem roku 1830 se tu ordinovalo ročně na 900 koupelí. Při nové empírové budově byl založen lázeňský park. Z barokního lázeňského domu bylo možno do parku sestoupit dřevěným schodištěm. Nová lázeňská budova s přilehlým parkem byla propojena se zámkem a Liběchovem lázeňskou promenádou se stromořadím dnes lipovým, staršíkaštanové vymrzlo během kruté zimy v letech 1927–1928. V 19. století byla na Boží Vodě vystavěna řada nových lázeňských domů a penzionů. Ve dvacátých letech 20. století byl lázeňským lékařem MUDr. Ernst Fröhlich, v letech 1905–1931 starosta Liběchova. Pravděpodobně v souvislosti se všeobecnou hospodářskou krizí koncem dvacátých let provoz lázní na Boží Vodě ustává. Velký barokní lázeňský dům, který počátkem 20. století sloužil i jako špitál, byl v roce 1926 přestavěn na penzion s restaurantem.Po druhé světové válce byl penzion využíván jako rekreační středisko ROH.Dnes slouží jako bytový dům, bohužel si barokní podobu nezachoval.
Vzácný pramen na Boží Vodě umožnil vznik liběchovského rybářství, nejdříve pstruhárny, kterou v Liběchově zakládá v roce 1934 Karel Stutzig, po válce ji obhospodařoval až do své smrti v roce 1946. Tradice rybářství na Boží Vodě dodnes nebyla přerušena. Zkrácená verze textu, který byl publikován na informační tabuli instalované ve městě Liběchov, autoři: Šárka Bínová, Vítězslav Štahnochr
