INSCENACE BOŽÍHO HROBU V KAPLI SVATÉHO DUCHA, BOŽÍHO HROBU A SVATÉHO KŘÍŽE NA VINIČNÍ HOŘE NAD LIBĚCHOVEM
Majitel liběchovského panství v letech 1650–1656 Karel Hyacint svobodný pán Villani de Castello Pilonico nechal na Viniční hoře nad Liběchovem roku 1654 vystavět novou kapli Božího hrobu s patronátní rodovou hrobkou.
Nákladem Jana Jáchyma hraběte Pachty z Rájova, dalšího z významných majitelů liběchovského panství v letech 1709–1742, byla villaniovská kaple roku 1734 přestavěna ve vrcholně barokním slohu. Podle topografie Jaroslava Schallera z roku 1787 byl v interiéru otevřené kaple Boží hrob ještě k vidění.
Podoba barokizované kaple Božího hrobu je patrná na kolorované rytině Josefa Ernsta podle originálu Antonína Pucherny z roku 1802 (obrázek nahoře).
Podstatné stavební úpravy kaple Božího hrobu podnikl také pan Jakub Veith, majitel liběchovského panství v letech 1801–1833. K pachtovské kapli v roce 1823 přistavěl nový presbytář a novou zvonici a původní villaniovskou kryptu přestavěl na monumentální rodinnou hrobku. Kaple byla roku 1828 nově zasvěcena Svatému kříži. O osudu Božího hrobu se ovšem nedochovala žádná zmínka.
Stavba je dosud také označována jako kaple Svatého Ducha.
Zdejší inscenace Božího hrobu připomíná historický Boží hrob trvale instalovaný v otevřené zamřížované kapli Božího hrobu na Viničním vrchu nad Liběchovem před Veithovou přestavbou.
Původní biblický Ježíšův hrob byl hrob nově zřízený v zahradě Josefa Arimatijského, vzdálený asi 500 metrů od Kalvárské hory. Roku 1555, za papeže Julia III., byl v Jerusalémě obnoven původní biblický Ježíšův hrob pojatý do zvláštní svatyně, kaple Božího hrobu obestavěné mohutnou basilikou Božího hrobu. Vzápětí se po celém křesťanském světě šířil znovuoživený kult Božího hrobu.
V katolických farních kostelech byl obvykle k dispozici oltář Božího hrobu aneb Svatého hrobu. Pod deskou oltářního stolu byl umístěn skalní hrob s figurou Těla Ježíšova, často i s figurami Andělů a figurami stráží.
V kostelech bývaly zřízeny i samostatné kaple Božího hrobu.
Oltář Božího hrobu se prostíral bělostným plátnem a svrchu i uvnitř bohatě strojil čerstvými jarními květy jako radostná zahrada zalitá jasem a záplavou světel, zahrada bez zármutku, v předzvěsti mystéria Ježíšova Zmrtvýchvstání, Vzkříšení a Nanebevstoupení.
Při velkopátečních obřadech se odhalený Svatý kříž – Krucifix kladl před oltář nebo před Boží hrob, obvykle na podušku, k uctění a k políbení.
O Zeleném čtvrtku se v kostelech světily tři hostie: první pro čtvrteční liturgii, druhá pro liturgii Velkého pátku, třetí pro Boží hrob, strojený o Velkém pátku. Ve středověku se svěcená hostie často kladla přímo do Božího hrobu, často do Svaté rány v boku figury Ježíše. Po celý novověk se hostie vystavuje převážně na oltáři Božího hrobu, v monstranci zahalené rouškou a vyvýšené na podstavě – trůnu, adorovaná až do soboty.
Figury andělů představují dvojici andělských kůrů zvanou Trůnové, kteří neustále obklopují Boha, neustále se mu klanějí a neustále dosvědčují Boží skutky.
Podle stráže u biblického Božího hrobu také farníci drželi čtyřicetihodinovou stráž, kterou zahájili na Velký pátek v 15 hodin a ukončili o Neděli velikonoční v 7 hodin ráno. Stráže se účastnili i obecní radní, příslušníci spolků, např. hasiči, zástupci cechů či živností, skauti ad.
V některých farních kostelech se před hlavní oltář každoročně stavěly velké kulisové oltáře Božího hrobu k početným obřadům velikonočního Svatého týdne. Inscenace zpravidla vrcholila velkolepou iluminací, světlo desítek svící se šířilo průsvitem skrze skleněné koule naplněné barevnými vodami. Kulisové oltáře Božího hrobu s pozoruhodnou iluminací dosud s oblibou strojí farníci bavorských a rakouských kostelů. Několik kulisových oltářů se dochovalo i v kostelech západočeského pohraničí.
Uvádíme např. snímek velkého kulisového oltáře Božího hrobu vytvořeného v letech 1797–1799, instalovaného před hlavním oltářem farního kostela Proměnění Páně v dolnobavorském Aschau im Chiemgau (obrázek níže)
Podle biblického Ježíšova hrobu v zahradě Josefa Arimatijského se budovaly také samostatné Boží hroby v přírodních nebo umělých jeskyních. Otevřený vstup do jeskynního hrobu byl obyčejně opatřen mříží.
V 17. a 18. století se po celé Evropě stavěly jeruzalémské kaple Božího hrobu podle pravé podoby kaple Božího hrobu v Jeruzalémě. V českých zemích se dochovalo několik desítek jeruzalémských kaplí, většinou vystavěných nákladem šlechty.
Podle kostelního Božího hrobu se instalovaly také Boží hroby v domácnostech. Často se k instalaci Božího hrobu používal domácí krucifix, který se pokládal na podušku.
K názorné instalaci domácího Božího hrobu bohatě vystrojeného květinami byl např. použit obrázek, který vytvořil Vincenz Janke (1769–1838) z Nového Boru (obrázek níže).
PhDr. Vítězslav Štajnochr, Ph.D.
2.dubna 2023
