![](https://kostelicek.eu/wp-content/uploads/2023/10/RajNaZemi01-746x1024.jpg)
Jako “ráj na zemi” nazýval oblíbenou liběchovskou venkovskou residenci JUDr. Jaromír Rašín (1891-1951), finančník, intelektuál, estét, básník, spisovatel, překladatel, vlastenec, bibliofil, sběratel, kterou budoval od roku 1922 na pozemku rozlehlé selské usedlosti rozšířeném o další zakoupené parcely. Celková výměra areálu na jižním úbočí nivy dolního toku říčky Liběchovky činila dva hektary.
JUDr. Jaromír Rašín, synovec politika JUDr. Aloise Rašína (1867-1923), byl generálním ředitelem Slovanské pojišťovny. Pracoval a bydlel v Praze.
Náročného projektu a realisace liběchovského venkovského sídla se zahradou se ujal pražský stavitel František Tomiško. Architektonicky pozoruhodné exteriéry a interiéry ve stylu národního dekorativismu, příznačného pro poválečná dvacátá léta 20. století, vytvářeli štukatéři, malíři, tapetáři, truhláři, pasíři a další specialisté uměleckých řemesel. Některé výtvarné objekty vytvořili soudobí umělci, např. malíř Jaroslav Míšek (*1901), malíř Josef Kaplický (*1899), sochař Josef Jiříkovský (*1892).
Líbivý a srozumitelný styl národního dekorativismu, mj. representující zámožnou poválečnou buržoasii, byl ovlivněn moderními směry počátku století, secesí, ale i kubismem, také lidovým uměním, zvl. ornamentem příznačně stylizovaným v tzv. národních barvách (červená – modrá – bílá), ovšem i některými exotickými prvky Starého Egypta, Orientu, či Protoamerických kultur. Postupně precisovaný projekt liběchovské residence byl završen roku 1926, významnou inspirací totiž byla velkolepá mezinárodní pařížská výstavadekorativního umění a průmyslu Exposition internationale des Arts Décoratifs et Industriels pořádaná v roce 1925.
Dr. Rašín po Mnichovské dohodě z roku 1938 opustil republiku a usadil se na ostrově Hvar v Chorvatsku, kde v roce 1951 zemřel, a tu byl také pochován. Liběchovská residence byla roku 1943 nuceně prodána německé říšské akciové společnosti. V roce 1945 byl areál konfiskován a svěřen do správy tehdejšího Ministerstva zemědělství. Majetek postupně přešel do správy Akademie věd. V bývalé hospodářské části areálu od roku 1993 sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Bývalá obytná část areálu se zahradou, několik let sloužící jako internátzemědělské zahradnické školy, je dnes v soukromém vlastnictví. Ústředními budovami residenčního sídla byly dvě vily, menší určená k praktickému bydlení, větší ke společenskému životu, původně mj. obsahující rozsáhlou knihovnu o více jak 20.000 svazcích s řadou vzácných rukopisů a prvotisků, koncertní sál, společenskou jídelnu, společenské salony
![](https://kostelicek.eu/wp-content/uploads/2023/10/RajNaZemi02-1024x696.jpg)
Menší vila, dnes obydlená, byla v devadesátých letech 20. století ještě téměr intaktní, poté však byly interiéry nevratně poškozeny nevhodnými stavebními zásahy. Větší vila, ve zmíněné době rovněž zachovalá (kromě výbavy), postupně silně degradovala a dnes čeká na náročnou rekonstrukci.
Dominantní součástí residence byla samostatná stavba soukromé kaple. Při bočním vstupu do areálu se mj. dochovalo architektonicky pozoruhodné Znamení kříže
![](https://kostelicek.eu/wp-content/uploads/2023/10/RajNaZemi03-933x1024.jpg)
Tu připomeňme, že Dr. Rašín mj. podstatně přispěl na poválečnou obnovu liběchovského farního kostela Svatého Havla.
Monumentální stavbou areálu je bývalá halová jízdárna s dřevěnou klenbou; interiér je ovšem dnes zcela znehodnocený. Přiléhající věž původně sloužila nejen k vyhlídce, ale i k ubytování hostů.
V areálu ústavu se dosud dochoval architektonicky zajímavý exteriér koníren pro ušlechtilé jezdecké koně. Ve fasádě jsou vsazeny sochařsky provedené hlavy koní, před vstupem byly obnoveny typické schody pro koně.
V hospodářském komplexu byly také vybudovány automobilové garáže.
V samostané budově bývaly k dispozici komfortní byty pro personál.
Někdejší domácí drůbežárna zásobovala kuchyni residence a kuchyni personálu.
Stranou pozornosti zůstala půvabná drobná stavba psince, dochovaná v areálu ústavu. Architektonicky pozoruhodná je stavba včelína pro 140 včelstev vybudovaná v roce 1926 v zahradě při mlýnském náhonu pro MUDr. Kristinu Rašínovou, rozenou Kůtovou (1892-1969), manželku Dr. Rašína, která se věnovala aplikovanému výzkumu včel, resp. včelích produktů pro medicínské účely. Včelín byl mj. vybaven dvěma výzkumnými laboratořemi. V ústřední části včelína byla vybudována dvorana koncipovaná jako chrám včel; kopule nese příznačný nápis DĚTI SLUNCE
![](https://kostelicek.eu/wp-content/uploads/2023/10/RajNaZemi04-1024x656.jpg)
Také Dr. Rašín se zabýval nejen racionálním chovem včel, ale život včel se také stal inspirací některých literárních prací, jak mj. dokládá bibliografie. K filosofickému pohledu přispěla zvláště díla belgického spisovatele Maurice Maeterlincka (1862-1949), především Život včel (česky 1914), Život všekazů (knihu přeložila M. Rašínová 1929, úvodní slovo napsal J. Rašín), Život mravenců (francouzský originál 1930, česky 1937).
Včelín je dnes v soukromém majetku. Významný architektonický objekt porušený nevhodnými stavebními zásahy by si ovšem zasloužil citlivou restaurátorsky erudovanou rekonstrukci. V zahradě byla také vybudována rodinná hrobka, v které nakonec nebyl nikdo pohřben. Po stranách hrobky jsou vedena schodiště směřující k půvabnému klasickému glorietu, otevřenému chrámku k oslavě zemřelých duší (gloriet z latinského pojmu gloria, tj. sláva);
![](https://kostelicek.eu/wp-content/uploads/2023/10/RajNaZemi05-1024x980.jpg)
Hrobka se schodištěm je dnes v soukromém majetku, gloriet v majetku Akademie.
Významnou roli Dr. Rašína v intelektuálních a uměleckých kruzích mj. dokládá návštěva Rabíndranátha Thákura (1861-1941), světově proslulého bengálského všestranného umělce a filosofa, u nás známého především jako básníka a prosaika, dne 13. října roku 1926. V doprovodu slovutných pánů, indologa Dr. Vincence Lesného a spisovatele Dr. Karla Čapka, Thákur cestou shlédl legendární soutok Labe a Vltavy v Mělníku a na obzoru Liběchova mytický Říp a při návštěvě Rašínovy residence obdivoval proslulou knihovnu. Uveďme také výběr z autorské bibliografie JUDr. Jaromíra Rašína.
PhDr. Vítězslav Štajnochr, Ph.D.
Spolek pro záchranu kostelíčka »Liběchov sobě«
Výběr z autorské bibliografie JUDr. Jaromíra Rašína
1927 Budhovy vyjížďky
Duše ženy (též online)
Legenda o zvláštním utrpení mladého křesťana
Moudrého Katona mravní poučování (překlad z latiny)
O krátkosti života. L. A. Seneca (překlad z latiny)
Život Ježíšův
1928 Homérova žabomyší vojna (též online)
Kleopatra
O životě včel a o práci asekuračníka
Pohádka mládí
Schopenhuer básníkem
Včely a lidé
Výbor z díla
Východ slunce (též online)
1929 O knihách a lidech
Píseň života
Písně a balady
Sláva strojů a měst (též PDF a audio)
1930 Neznámý vojín
1932 Babí léto
1936 Patero lidských věk
1937 Legenda o Marii Egyptské
Světlušky
Života krajíc
![](https://kostelicek.eu/wp-content/uploads/2023/10/RajNaZemi06.jpg)